Historie radioklubu OK1OMP – OK1KMP
Jak to vlastně začalo – padesátá léta
Pravděpodobně někdy v roce 1949 se dali dohromady dva konstruktéři tehdejší Metry Nová Paka (později ZPA Nová Paka). Byli to Jan Hekrdle OK1AXW a Stanislav Šmidrkal OK1AAH a ještě pod hlavičkou ČAV začali připravovat vznik jednoho z prvních radioklubů v Podkrkonoší. Jmenovaní svými znalostmi a oblíbeností v pracovním kolektivu dokázali velice brzy kolem sebe vytvořit okruh dalších zájemců o radiotechniku a amatérské vysílání. Byli to zejména Ing. Jaromír Král, Rudolf Weber OK1VHD, Jan Kuřík a další. Začalo se velmi skromně s výukou příjmu a vysílání morse, Q-kódů a zkratek. S ohledem na absenci prostor výuka probíhala po pracovní době na pracovišti. Výuky se účastnilo i několik žen.
Postupně se kolektiv ustálil natolik, že začátkem roku 1950 vznikl radioklub, nyní již pod „záštitou“ ROH, který 21. května 1950 obdržel koncesní listinu s volacím znakem OK1OMP. Vedoucím operátorem byl jmenován Jan Hekrdle OK1AXW. Rozvoj další činnosti byl dlouho limitován absencí klubových prostor. I přes tyto potíže dobře stmelený kolektiv pokračoval v činnosti. Byla získána různá inkurantní zařízení na KV a VKV, která byla upravena pro radioamatérský povoz.
V těchto letech radioklub postupně „objevoval“ vhodné kopce pro vysílání na Novopacku. Byl to hřeben mezi „Grafkovým a Zamlarovým“ hájkem, Husův a Poštmistrův kopec, hrad Kumburk, Brdský hřbitov, Krkonošská vyhlídka u Arnoštova, Masarykova rozhledna v Hořicích, osvědčený Kozinec a další. Již v této době byl ještě jako školák členem klubu pozdější VO ZMS Standa Blážka OK1MBS.
Časem se podařilo získat v soukromém domě (bývalá pekárna u Machů v ul. Prokopa Holého) několik m2 pro činnost klubu. V té době došlo k výstavbě nového vysílacího zařízení pro několik pásem. Jednalo se o pásmo 3,5, 50, 144 a 220 MHz. Iniciátory výstavby byli již zmiňovaní výborní technici J. Hekrdle a S. Šmidrkal. Radioklub se účastnil řady závodů. V polovině padesátých let opustil klub VO J. Hekrdle. Novým VO se stal 1. 2. 1956 Stanislav Šmidrkal OK1AAH a radioklubu byla změněna volací značka na OK1KMP.
Jan Hekrdle se následně stal radiotelegrafistou na československé námořní lodi REPUBLIKA, kde vysílal pod značkou OK1WA/mm. Po několika plavbách se ze zdravotních důvodů (Bechtěrevova nemoc) vrátil na souš. Po návratu se amatérským vysíláním už nezabýval, ale zajímal se o něj. Rozpadlo se mu manželství a celkově neprožíval zrovna šťastné období. V té době nastoupil do právě dokončeného Ústavu jaderného výzkumu AV v Řeží u Prahy jako technik a věnoval se dozimetrii reaktoru. Dálkově vystudoval Karlovu univerzitu a promoval s titulem RNDr. Věnoval se konstrukci přístrojů pro dozimetrické měření. Bohužel nemoc pokračovala. Zemřel někdy kolem roku 1990 na infarkt.
Léta šedesátá
Stálým problémem klubu byly a doposud jsou prostory pro činnost. Díky pochopení tehdejšího vedení závodu ZPA, radioklub získal nevyužitý půdní prostor, který svépomocí adaptoval. Vznikla tak dílna spojená s posluchárnou a vysílací místnost. Zde radioklub setrval od 13. 12. 1974 až do 30. 6. 1994.
„Dočasné“ vyřešení prostor pro činnost mělo výrazný vliv a pomohlo k rozmachu činnosti a růstu členů. Došlo k založení několika kroužků mládeže, pro Československou armádu byli připravováni budoucí branci. Klubovní prostory byly využívány téměř denně. V roce 1965 proběhl letní radioamatérský tábor mládeže v Prachovských skalách, který vysílal od značkou OK5TOL. Do klubu přibyla řada nových radioamatérů.
Léta sedmdesátá
V sedmdesátých letech nastala jistá stagnace. Zapůjčené vysílací zařízení muselo být vráceno do Jičína a řada nadějných mladých amatérů po vyučení opustila Novou Paku. Zbývající členové klubu se s daným stavem nehodlali smířit a postupně obnovili stagnující činnost. Materiální vybavení nebylo dobré. Na KV radioklub používal RM-31 se síťovým zdrojem a zesilovačem s elektronkou 6L50. Jako přijímač dlouhá léta sloužila Lambda V, jejíž technický stav se postupně zhoršoval. Na VKV se používalo staré zařízení pro CW a AM. Vzhledem k špatnému stavu vysílací techniky nemohl v té době radioklub dosahovat dobrých výsledků v závodní činnosti.
Přesto v té době řada operátorů získala individuální povolení (koncesi) a náš radioklub byl opět největším na okrese. Kvalitativním krokem vpřed bylo přidělení tranzistorového zařízení PETR 103, se kterým jsme se mimo jiné začali zúčastňovat nově vzniklého závodu KV Čs. Polní den. Hned v prvním ročníku jsme obsadili druhé místo a na předních místech jsme se udrželi ve všech ročnících. Nejenom tyto výsledky zařadily náš radioklub mezi stanice zabývající se vrcholovým sportem. Zásluhy za to přísluší zejména Honzovi OK1MNV, Mílovi OK1DMJ, Jirkovi OK1MZO a Honzovi OK1JJC.
Dne 1. 12. 1979 při cestě z práce náhle umírá VO Stanislav Šmidrkal OK1AAH. Radioklub je nucen přerušit provoz. Dne 10. 12. 1979 se novým VO stává Stanislav Blážka OK1MBS a radioklub činnost obnovuje.
Závěr století – osmdesátá a devadesátá léta
Provozní úspěchy v minulých letech pomohly v získání nového KV zařízení OTAVA 79. Rovněž v této době klub získává další vysílací zařízení. Jsou to 160M TCVR JIZERA a 2M FM TCVR BOUBÍN, které využívají mladí začínající operátoři. Opětovně byl aktivován kroužek mládeže, z jehož činnosti vzešlo osm nových držitelů povolení pro stanice mládeže OL.
Kromě vlastního vysílání se kroužek mládeže začal aktivně věnovat i radiovému orientačnímu běhu (Hon na lišku). Vedle řady titulů okresních přeborníků se zástupci klubu úspěšně probojovali i na republikové Mistrovství ČSR v radiovém orientačním běhu v Kunžaku a následně v září 1985 i na Mistrovství ČSSR v Ostrém – Čadca na Slovensku.
S příchodem nového VO Standy Blážky se radioklub začal věnovat i údržbě převaděče OK0C. V této souvislosti jsme obdrželi i tehdy jedno z nejlepších VKV zařízení, které bylo dovezeno do ČSSR, FT-225RD. S takovým profesionálním zařízením mohl začít i kvalitní provoz na VKV.
Společenské změny, které přinesl rok 1989, se pochopitelně odrazily i na činnosti radioklubu. Ve svobodných devadesátých letech se členové klubu snažili splnit si svá „tajná“ přání. Ať už se jednalo o cestování, podnikání, zakládání rodin, bydlení apod. Z tohoto důvodu, šlo vysílání tak troch stranou. Radioklub se v té době účastnil jen několika závodů v roce a celoroční provoz sporadicky zajišťovalo několik členů.
Dne 28. 8. 1991 došlo ke změně na postu VO, novým VO se stává Jan Huryta OK1MNV, kterého od 30. 6. 1994 nahradil nový VO Petr Knap OK1AKI. V témže roce vzniká i „konkurenční“ rodinný radioklub OK1ODX. Přestože jeho vznik nebyl všemi členy radioklubu přijímán zcela pozitivně, čas všechny rozpory brzy zhojil. Dnes jsou vztahy obou radioklubů výborné a vzájemná rivalita jen motivuje k lepším výsledkům.
Nové tisíciletí
První dekáda nového století přinesla jistou stagnaci. Zastarávající technika, řada jiných pracovních i rodinných povinností členů se podepsala na menší provozní aktivitě. Radioklub se pravidelně účastnil Polních dnů. Celoroční provoz probíhal sporadicky.
Obrat v činnosti nastal v posledním desetiletí. Náš kolektiv rozšířil nový, nadějný dospělý operátor, který byl jedním z impulzů pro ostatní stávající členy. Postupně dochází k obměně vysílací techniky, antén, evidence spojení, vysílá se na více pásmech apod.
Opětovně jsme začali pracovat s radioamatérským dorostem. Tato činnost brzy přinesla své ovoce. V roce 2016 tým našich mladých operátorek zvítězil v PDM v pásmu 70 cm. V roce 2017 obsadil 2. místo. Město Nová Paka podpořilo naši snahu o práci s mládeží a finančně podpořilo obměnu našich anténních systémů.
